Proč kupovat bio potraviny?

Mnozí z nás už léta nadšeně objíždějí biofarmy, zatímco jiní (v Česku zejména) o biopotravinách jen filozofují nebo je rovnou kritizují a vysmívají se jejich konzumentům.

Při pěstování, chovu a přípravě biopotravin je zakázáno používat naprosto většinu chemických látek, které se v konvenčním zemědělství a potravinářském průmyslu běžně užívají. Protože těmito látkami se živit nechci, pokud je to jen trochu možné, dávám přednost potravinám v bio kvalitě.

Zdravá výživa je základem zdravého organismu - jak u lidí, tak i u ostatních živočichů. Není přeci možné, aby zdravá kráva vyrostla na směsích z geneticky modifikované a potencionálně karcinogenním Roundupem polévané sóji nebo aby se vypěstovala zdraví prospěšná pšenice, mrkev či jablka z půdy, která je chudá na živiny a neustále ošetřovaná agrochemikáliemi. Považuji za naprosto logické, že jen zdravá půda je základem zdravých rostlin, kterými se živí zdravá zvířata a zdraví lidé. Nekvalitní výživa na kterémkoliv stupni proto ohrožuje zdraví členů v řetězci nad ním.

Kritika biopotravin
Biopotraviny někdy mohou být menší než potraviny z konvenčního zemědělství a podle některých kritiků nejsou ani tak hezké. Podle jiných odpůrců zase jejich výrobci podvádějí a nepěstují tak ekologicky, jak tvrdí. Postřiky a aditiva, jež využívá konvenční  zemědělství a potravinářský průmysl, jsou údajně bezpečná a neexistuje důkaz, že biopotraviny jsou zdravější.

Velikost nebo vzhlednost biopotravin nechám na individuálním posouzením, stejně tak možné podvody, k nimž bohužel dochází naprosto všude a ve všem. Věnovat se budu jen zásadním zásadním argumentům proti biostravě.

Jsou aditiva a agrochemikálie bezpečné?
Je pravdou, že chemikálie, které průmysl běžně používá, se testují a používají ve zjištěných bezpečných dávkách (tedy měly by, ale to vždy neplatí). Problém je v definici bezpečnosti. Každá látka se totiž testuje jednotlivě, téměř vždy po velmi krátkou dobu a bez uvážení reakce s dalšími chemikáliemi. V každodenním životě však přijímáme kombinace tisíců chemikálií z konvenčních potravin, kosmetiky, čistících prostředků a životního prostředí, a to po celý život, nikoli jen v průběhu několikatýdenního testování. K přenosu zmíněných látek může docházet dokonce i přes placentu maminky na dítě ještě před narozením. Studie, které by sledovaly vliv dlouhodobého příjmu chemického koktejlu, který se do nás dostává společně s konzumací konvenčních potravin, dosud neexistují.

Vedle otázky, zda jsou agrochemikálie bezpečné, je tedy třeba si položit otázku, jestli jsou potřebné v rozsahu, v jakém se používají. Pesticidy totiž nemají nic společného s vymýcením hladu. Už nyní jsme podle Organizace pro výživu a zemědělství schopni nasytiti devět miliard lidí. Produkce potravin roste, problémem jsou však chudoba, nerovnost a distribuce. Zpráva OSN připomíná, že pesticidy jsou spojovány s rozvojem rakoviny, hormonálními problémy či vývojovými vadami u dětí. Vliv mají také na propuknutí a průběh Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Co o prospěšnosti biopotravin říkají studie:

•  Ovoce v biokvalitě obsahuje více fytochemikálií (rostlinných ochranných látek), ke kterým patří například antioxidační polyfenoly. Ty mohou chránit před vznikem rakoviny a srdečně-cévních onemocnění a podporovat správnou činnost mozkových buněk.
  
  
•  Biomléko krav, které se pasou, obsahuje více prospěšných tuků a kyseliny linolové, jež podporuje spalování tuků za současného zachování svalové hmoty.
  
  
• Bioovoce a biozelenina obsahují méně pesticidů, které řadíme mezi endokrinní diruptory, jež narušují fyziologické funkce našich vlastních hormonů.
  
  
• Konzumenti biopotravin mají až o 43 % vyšší koncentraci spermií, a jsou tedy plodnější.
  
  
• Děti konzumující biopotraviny mají šestkrát méně vysoce toxických organofosfátů.
  
  
• Biovajíčka mají třikrát vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, o 40 % více vitamínu A a dvakrát více vitamínů E než vajíčka slepic z konvenčního chovu.
  
  
• Biomaso a mléko obsahují o 50 % vice zdravých prospěšných omega-3 mastných kyselin. Tyto tuky jsou spojovány s nižším výskytem srdečně-cévních nemocí, lepším vývojem mozku a imunitního systému.
  
  
• Hlavním zdrojem pesticidů zjištěných u kojenců a děti jsou konvenční potraviny.
  
  
• Biopotraviny obsahují větší množství kyseliny salicylové, která ochraňuje cévy, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice až o třetinu a až o 10 % snižuje riziko Alzheimerovy choroby. Ochraňuje před vznikem nádorových onemocnění a v přirozené formě je bez nežádoucích účinků, jež jsou spojovány právě s jejím užíváním v podobě tablet (jako například v Anopyrinu).

Ekologické dopady konvenčního zemědělství
Zdravotní prospěšnost, která se často uvádí jako hlavní důvod ekologicky šetrného pěstování potravin, lze vzhledem k dlouhodobě neudržitelné praxi běžného zemědělství poskládat dokonce za irelevantní. Konvenční zemědělství je plně závislé na enormních dodávkách fosilních paliv, jejíž zásoby se ztenčují, a na těžbě hnojiv, jako je na příklad draslík, jehož zásoby také nezadržitelně mizí. Konvenční zemědělství vede k naprosté degradaci orné půdy a často k její nevratné ztrátě.(Tedy ztrátě toho nejdůležitějšího pro naší výživu.

Konvenční zemědělství také způsobuje obrovské znečištění vodních zdrojů, zejména vyplavováním dusíkatých hnojiv do spodních i povrchních vod.
Má vliv na drastické úbytky biologické diverzity jak planých a divokých rostlin a zvířat, tak i jejich vyšlechtěných variant. Konvenční zemědělství připravuje lidi o jejich tradiční způsoby obživy, ničí jejich komunity a vyhání je z jejich půdy ve prospěch zisků agrobyznysu.

Právě holistický pohled je daleko důležitější než přísné hledání důkazů o zdravotní (ne)prospěšnosti biopotravin oproti potravinám konvenčním a o příliš malých výnosech ekologických zemědělců, případně o nemožnosti uživit ekologickým pěstováním celou planetu (což mimochodem platí právě pro konvenční způsob zemědělství). Dalším sporným dopadem konvenčního zemědělství je produkce geneticky upravených potravin.

Mé bio doporučení:

1. V rámci možností vybírejte lokální biopotraviny.

2. I při nákupu biopotravin upřednostňujte přirozené potraviny před polotovary.

3. Pokud chcete ušetřit peníze a čas, nakupujte na farmářských trzích nebo přímo na farmách. Můžete se také zapojit do systému biobedýnek s čerstvou zeleninou a ovocem.

4. Je-li to možné, pěstujte vlastní potraviny (začít můžete s klíčky a bylinkami, které mohou růst v každé kuchyni).

5. S postupem potravním řetězcem se zvyšuje koncentrace znečištění, a proto je důležité (zejména u potravin živočišného původu) upřednostňovat znečištěním méně zatížené biopotraviny, zejména maso, vejce, mléko a mléčné výrobky. Z rostlinné produkce je v biokvalitě vhodné vybírat druhy, které se v konvenčním zemědělství chemicky ošetřují nejvíce, což jsou zejména jablka, papriky, celer, okurky, hrozny, brambory, špenát a jahody.


U nás v poradně si zvířat i přírody vážíme, proto jsou všechny naše potraviny v BIO kvalitě a většina surovin, které k výrobě používáme je přímo od místních dodavatelů.

Autor článku: Kristýna Sixtová